Babiš nemůže stanout v čele státu, ještě nebyl v kriminále

Naše národní tradice velí, chceš-li být vladařem, na kterého se nezapomíná, musíš projít kriminálem. Jinak to asi nejde.

Historie ukazuje, že každý čelní představitel našeho státu, který kdy něco (ať tak, či onak) znamenal a byl nositelem nějaké změny o proti původnímu estabilišmentu, měl co dočinění s mocenskými represivními orgány a byl donucený vyzkoušet tvrdou lavici kriminální cely. Počínaje Masarykem, přes Gottwalda, až po Havla. Ti druzí takové „štěstí“ neměli, protože buď ladili s daným režimem a nebo často jen nejméně vadili. Ale také koneckonců po nich nic nezapomenutelného nezůstalo. A tak se zdá, že kriminál je nezbytnou kvalifikací politického lídra, aby se mohl stát historicky něco znamenajícím čelním představitelem státu.

Taková nekonformní osoba, při svém pobytu v „v chládku“, asi má tak čas utvrdit se ve svém přesvědčení, dostatečně se nabudit a vyladit plány, jak dále. Zatímco daný estabilišment se dále utápí ve své neschopnosti, propadá do stále větší krize, a čas tak dále zraje.

Je pozoruhodné, jak při těchto mocenských extempore je pojímáno právo a právní stát, který by měl chránit jedince proti zvůli ostatních a naopak ostatní proti zvůli jedince.

Jak je u nás neskutečně jednoduché a zcela legitimní kohokoliv z čehokoliv účelově dočasně nařknout, obvinit a tím se snažit jej bez soudu politicky znemožnit a zlikvidovat. Žádná presumpce neviny neplatí. Právě naopak, účelově a pokrytecky se veřejně proklamuje, že presumpce neviny pro politika neexistuje. A tak nepohodlný člověk je vinný už jen tím, že se stal politikem, obzvláště když myslí jinak, není zticha a nedrží lajnu.

Podobně to je se selektivním výkladem a pojetí právního státu – „pro někoho ano, pro někoho ne“, bez ohledu na lidská práva, rovné příležitosti a rovnost před zákonem?

Jestli „někdy někdo prováděl něco s dluhopisy“ a nebylo to v souladu s platnou legislativou, tak už měl být dávno v base. Jenže dodnes se i při intenzivní štvanici neprokázalo, jestli to bylo, či nebylo „košér“. A nakonec, takto by přece muselo dopadnout asi dalších 500 osob, včetně těch politiků a úředníků, kteří něco takového (stoprocentně účelově) umožnili. Že těch zbývajících 499 nedělá politiku (což není pravda), proto se na ně pohlíží jinak? Podivný to selektivní přístup v právním státě, nebo snad ne?

Že „někdo získal dotace na něco“ a stejně tak dodnes se neprokázalo, jestli to bylo, či nebylo „košér“? Jestli někoho zavřít, tak potom s ním všechny ty stovky ostatních za dotační podvody a samoúčelné vyvádění prostředků z dotovaných projektů v uplynulých desetiletích. Vždyť ty nesmyslně vyhozené a často odkloněné milióny do vlastních kapes nebo stranických pokladen jsou do očí bijící a prokazatelné, jen kdyby k tomu byla politická vůle.

Jestli „někdo je někomu trnem v oku“ za to, že úspěšně dělá svůj business na dotované řepce? Pokud je to v souladu s platnými pravidly a právem, tak o co jde? Potom se jedná jen o obyčejnou lidskou závist, že to dotyční nedokážou také. Daleko větší a skutečný problém se jeví samotná podstata dotování řepky a dotací jako takových. Komu se to ale nelíbí, tak ať se nechá zvolit a nebo lobuje a změní zákony. Jinak zřejmě náš reálný kapitalismus stále ještě nepochopil (a dnes si může už jen někde na lampárně stěžovat a reklamovat, „že když v 89-tém cinkal klíči na náměstí, tak to byl jen omyl, že právě šel z hospody s dvojkou v krvi a už na ulici hledal klíče od domu, a tak se všem chtěl pochválit, že je právě našel“).

Podstata problému ale není v tom, jestli Babiš „někdy něco“. Problém je v dlouhodobě známém nerespektování, ohýbaném uplatňování a vymáhání práva u nás, tj. v řádném fungování právního státu. Jestli Babiš „někdy něco“, tak měl být řešený a vyřešený už před deseti a více lety a ne až nyní, když se to právě někomu hodí. A Babiš přece není takto jediný v této společnosti.

Jestliže byl po roce 90 společenský úzus, že se klidně může „zhasnout“ a není až tak podstatné, jak k obrovským přesunům majetků dochází, hlavně že dochází (ministr Tomáš Ježek), tak není možné dnes po létech selektivně kohokoliv za cokoliv z toho kriminalizovat, ještě navíc tendenčně, účelově v rámci politického klání a předvolebního boje.

Je možné, že byť ANO volby vyhraje, Babiš přece jen premiérem nebude. No, co? Svět se nezboří. Pokud to Babiš nevzdá, možná si bude muset doplnit výše zmíněnou „kvalifikaci“ a počkat na další kolo. Jen my ostatní si budeme notovat s Tomášem Klusem „... zase čtyři roky v p.deli …“.