Tento blog reaguje a navazuje na blog Barbory Veselé „10 důvodů, proč je inkluze dobrá … tak akorát na papíře".
Dnešní inkluze ve vzdělávání je logickou reakcí na včerejší segregaci v našem školství. Její současná implementace-realizace, jak u nás bývá zvykem, je „ode zdi ke zdi“, něco smysluplného a životaschopného bývá většinou někde mezi … .
Co taková smysluplná inkluze představuje a jak by měla vypadat, to seriózně v našem státě ví snad jen několik jedinců. A jestli některý z nich se zrovna nachází na MŠMT, to je skutečně otázkou, podle určitých indicií spíš asi ne.
No, a za těchto podmínek se tady realizuje politické zadání za miliardy korun, jako experiment na tisícovkách, o inkluzi nic netušících učitelů a miliónech dětí a jejich rodičů. Všichni se tak stávají obětí politických ambicí socialistických ministrů, experimentálního sociálního inženýrství a diletantství managementu ve vzdělávání a ve školách.
MŠMT rozumí jen jedné věci, čím více miliard utratí a rozdá, tím větší si přisvojuje zásluhy o rozvoj vzdělávání a školství u nás. Ale že oknem ven vyhozené peníze nikdy nic nepřinesly, to evidentně už není podstatné. Z úst ministryně školství je možné slyšet jen to, kolik miliard vybojovala na ministrovi financí, kde je utratila a rozdala. Ale k čemu to bylo dobré, jaký to mělo výsledný efekt, co to nakonec dobrého přineslo, to se už nedozvíme. No, a takový je zřejmě i osud zaváděné inkluze.
S tím souvisí i samoúčelné nalévání peněz do mezd kantorů, které takto plošně a nesystémově žádné zlepšení ve vzdělávání u nás nepřinese. Kariérní řád v dané podobě také nic pozitivního neřeší, protože je to nesystémový socialistický paskvil (podobně jako služební zákon).
Ale nakonec, pokud všechny ty miliardy jdou stejně někam do kytek, tak ať si z nich aspoň někdo polepší (byť nesystémově), protože odměňování dobře odvedené práce kantorů u nás je stále skutečně tristní.
