Abychom si vzájemně rozuměli, tak používejme slova, kterým porozumět dokážeme.

Nyní mám namysli skutečný význam slovního spojení „liberální demokracie“. Nemohu se ubránit dojmu, že je poněkud jiný, než je nám ve veřejném prostoru vykládáno..

Naše sdělovací prostředky a sociální sítě mluví o naši demokracii jako „liberální demokracii“, která je prý v ohrožení, a proto musíme dnes za ni bojovat. Vzhledem k tomu, že mně tyto věci významově a logicky nějak do sebe nezapadají, tak se snažím najít způsob, jak jim porozumět (a domnívám se, že v tom nejsem a nebudu asi sám).

Doslovný překlad slova demokracie je vláda lidu. Slovo liberální v překladu znamená svobodný. Jak ale tato dvě slova spolu významově souvisí? Může existovat demokracie, tj. vláda lidu bez svobody? Základními atributy skutečné demokracie jsou svoboda, rovnost, solidarita (viz francouzská revoluce – svoboda, rovnost, bratrství). Takže, co potom představuje spojení slov „demokracie" a "liberální“, když svoboda je už samotnou podstatou demokracie?

Už jsme si zvykli, že slovo demokracie většinou stojí s nějakým přívlastkem. Kromě našeho liberální známe další, sociální, lidová, buržuazní, národní, …. Daný přívlastek vždy poukazuje na to, že se jedná o demokracii, ve které je „vláda lidu“ nějak omezená a nebo jen pro někoho. Co potom v tomto spojení znamená přívlastek „liberální“? Mohl by označovat "demokracii pro všechny", bez rozdílu a bez jakéhokoliv omezení. Jenže to už má v sobě samotný pojem demokracie bez přívlastků. Takže „liberální“ se může jevit jakoby „akcent na svobodu pro všechny", která je ale i tak už geneticky demokracii daná?

Připusťme, že podtržení něčeho, co vnímáme jako pozitivní a významné, nemůže být na škodu a navíc to ještě libozvučně zní. Jenže taková demokracie má potom svá významná nezanedbatelná rizika.

Je známo, že demokracie bez určité korekce, a tedy bez přívlastků, nikdy nemá dlouhého trvání a velice rychle vede k chaosu, anarchii a přes gilotinu nebo plynové komory k teroru a totalitě. Proto „čistá forma demokracie“ nikde ani neexistuje. Vždy se jedná o nějakou pseudodemokracii nebo demokracii určitou formou korigovanou, tedy s přívlastky. U nás tak máme „demokracii zastupitelskou" a také "demokracii ústavní, právní“.

„Demokracie zastupitelská“ řeší "praktickou nepoužitelnost a rizika přímé demokracie" v dennodenní správě věcí veřejných. Bohužel ale také u nás účelově potlačuje "jakékoliv použití přímé demokracie“ (ve Švýcarsku to jde, ale u nás naše elity asi soudí, že náš plebs ještě nedozrál, a proto mu takovou svobodu-liberálnost ještě nelze svěřit).

„Demokracie ústavní, právní“ by měla bránit jednotlivcům, skupinám nebo většině dopouštět se zvůle, tedy bezpráví, na komkoliv druhém a ostatních, jednotlivci, menšině, či většině. Proto u nás máme „právní řád“. Ten by měl vznikat a být stále kultivovaný na demokratickém principu, tj. z rozhodnutí ve volbách zvolených „zastupitelských zákonodárných orgánů“ (parlament). A měl by být uplatňovaný pod kuratelou ve volbách zvolených „exekutivních zastupitelských orgánů“ (prezidenta a vlády …).

Jestliže máme pocit, že ve skutečnosti je tomu poněkud jinak, tak námi zvolení zástupci dělají někde nějakou chybu. A nebo tu chybu děláme my samotní tím, jaké zastupitele si volíme a jak na jejich počínání dohlížíme. Což ale určitě není chyba samotného principu naší „zastupitelské a ústavní, právní demokracie“ a důvod k tomu, aby ji někdo obcházel, účelově vykládal a nebo přímo porušoval.

Vraťme se ale ke spojení slov „liberální demokracie“. Z výše uvedeného je zřejmé, že naše pojetí demokracie není o bezbřehé svobodě, není o demokracií bez přívlastků, a tedy ani není demokracií zcela liberální. Ale i tak, jako funkční systém, má smysl a účel, který řádně uplatňovaný by měl být ku prospěchu lidem, jenž se k demokratickým principům hlásí.

A abychom nežili v „přeludu nepřesných slovních pojmů“, a co nejpřesněji pojmenovávali přívlastek naší demokracie, tak bychom měli zůstal u známých slov jako je „zastupitelská a ústavní, právní“. Nezní to sice tak libozvučně a vznešeně, možná trochu suchopárně, jako už samotné právo je, ale zato přesněji pojmenovává podstatu věci a hlavně není to zavádějící.

A tak jestli je nebo není u nás „liberální demokracie“ ohrožená? Domnívám se že není, protože takovou formu demokracie v pravém slova smyslu u nás ani nemáme (také samotný slovník obsahově popisuje to stejné, o čem je tady řeč, jen samotnou rozporuplnost spojení těchto slov neřeší).

Skutečným ohrožením naší demokracie může být, pokud bychom chtěli "neomezenou formu demokracie" upřednostnit před tou naší "zastupitelskou a ústavní, právní".  Jako účelová destrukční politika by to asi pro někoho smysl mělo a mohlo by to být tak i pochopitelné. V této souvislosti by mohly být tak i pochopitelné televizní zprávy uplynulého víkendu, že u nás v poslední krátké době o více než 100% vzrostl počet oficiálních držitelů střelných zbraní!!!???