Prezidentské volby budou referendem o výsledku voleb parlamentních

Budou zkouškou, případně potvrzením, zda lidé v naší demokracii si dokážou, či nedokážou ustát a prosadit svou vůli.

Na www.novinky.cz v blogu "Komentář: Volby, volby a zase další volby - Václav Klaus ml." se dotyčný rozhořčuje nad stávající přemírou voleb u nás.

Přepis, co říká pán Klaus ml.: "Principem demokracie je, že lidi dají na čtyři roky někomu mandát vládnout (sami mezitím pracují a žijí své životy), ten vítěz má silné kompetence zemi řídit, něco případně změnit, a lidi to za čtyři roky spočítají."

Zní to pěkně, jenže nabízí se otázka:."A proč tomu dnes také tak není, proč se tak neděje?" Parlamentní volby přece proběhly, skončily, výsledek je pro každého normálního soudného člověka jasný, tak proč není teď na 4 roky „klid na práci“ (jak volá pán Klaus ml.)? Proč jeho strana dnes funguje jako pověstný „kazišuk a sype písek do ložisek řádného fungování státu“? 

Odpověď je nasnadě. O tohle tady byla snaha, a také se to i uplatňovalo uplynulých 25 let. Stejně jako pán Klaus ml. před léty vyzýval Václav Havel: „Dejte nám svůj hlas, svou důvěru a my se budeme starat za vás“. Jenže ve skutečnosti se to vybarvilo "tak nějak" jinak: „Pusťte nás ke korytům a více se nestarejte, za 4 roky to s Vámi zase nějak skoulíme“.

Pán Klaus ml. a jeho ODS zjevně nic měnit nepotřebuje a také ani nechce, protože dosavadní status quo je pro jeho úzkou společenskou skupinu plně vyhovující. Naopak, jakákoliv změna je jeho ohrožením a rizikem, že se případně dostane na vedlejší kolej ... .

Říká se, že: „Kdyby volby mohly něco změnit, tak by je už dávno zrušili“. Něco na tom je. Ale zase, kdyby volby byly až tak bezzubé, tak by řada politiků z jich neměla takový vítr a těžké spaní. Když už volby jsou (a nejde je jen tak zrušit), a když se jejich výsledek „nějak vymkne z rukou“, tak se začnou vypouštět signály, jestli náhodou těch voleb není „tak nějak“ hodně, jestli to lidi náhodou neobtěžuje, jestli to lidé vůbec takto chtějí, kdy vlastně politici mají pracovat, když neskončila jedna volební kampaň a už je tady druhá, ….. atd.?

Jestli lidé chtějí demokracii a mít nějaký podíl na uplatňování moci, tak jim nezbývá než řádně a účinně uplatňovat aspoň to minimum, které v ní mají, tj. efektivně volit si své zástupce a představitele. A proto čím častěji budou nějaké volby, tím více a lépe mohou uplatňovat kontrolu svých politiků a politických stran a promítnout ji do své volby následující. Dalo by se tak říct: „V demokracii více demokracie“. Systém řízení bez účinné zpětné vazby (tedy kontroly) je nefunkční. Proto také v demokracii, aby byla funkční, politici musí být pod neustálou kontrolou a tlakem zodpovědnosti. Jinak se nic k lepšímu nezmění a ani nemůže. A že se tomu někteří z politiků a stran brání, je nasnadě.

Kdyby každým rokem byly nějaké volby (v následujících letech se nám to i splní), tak by probíhala permanentní volební kampaň, což by mělo jeden pozitivní efekt. Díky limitovaným zdrojům by musela být střídmá, umírněná a především korektnější. Už by nemohlo existovat: „Konečně je po volbách, konečně bude klid a konečně si oddechneme“. Totiž, jakýkoliv přešlap nebo podraz by voliči dotyčnému (dotyčným) ihned spočítali v roce příštím, v nějakých volbách následujících (ať jsou volby jakékoliv, stále se jedná o jedny a tytéž politické strany a zájmové skupiny). Možná, že by i to dnešní obvyklé politikaření přešlo v serióznější politiku. Pokud by někomu připadlo divné, proč A. Babiš i po volbách stále objíždí republiku, tak může v tom najít právě ten rozdíl, který je mezi „myslícím A. Babišem, jeho hnutím ANO a z podstavy přežívajícími ostatními tradičními stranami“.

Brzy uvidíme, jak se to všechno projeví v souvislosti s lednovými prezidentskými volbami. V parlamentních volbách si lidé výrazným hlasem zvolili změnu v podobě: Ať vládne hnutí ANO, především ať vládne A. Babiš". Dosavadním tzv. tradičním politickým stranám lidé dali žlutou kartu a na určitou dobu případně pozastavili jejich vládní angažmá. Těm se to ale nelíbí a urputně se brání podřídit vůli lidu z demokratických voleb vzešlé. A tak se tady v rámci nadcházejících prezidentských voleb evidentně právě zakládá na „všelidové referendum“ o tom, jestli hlas lidu má nějakou váhu nebo nemá, jestli základní prvky demokracie u nás budou, či nebudou fungovat.

Nepůjde ani o to, jestli na hradě zůstane osoba M. Zemana  anebo jej vystřídá např. osoba M. Topolánka. Kdo z nich je morálně, eticky a hodnotově lepší a nebo jak jsou mediálně účelově prezentováni svými protistranami, „který z jich je větší křupan“ (ani případný zdravotní stav M. Zemana nebude hrát nějakou roli). Podstatné bude, a už dnes je, kdo z nich co představuje.

M. Zeman se netají svou náklonností k vítězi parlamentních voleb, který by měl odstavit a nahradit to stávající, představuje očekávanou změnu dlouhodobě daných poměrů. Ostatní prezidentští kandidáti (a dnes na poslední chvíli nejvíce z nich zazářil M. Toplánek), jsou toho přesným opakem, představují zachování a pokračování ve stávajícím status quo.

Stále platí: „Lidé nejsou hloupí“. A tak vědí, že na prahu lednových prezidentských voleb stojí opět před stejnou volbou, jako na podzim ve volbách parlamentních. Jestli chtějí přece jen zachovat staré pořádky a nebo jestli chtějí něco jiného nového. A také, jestli si obhájí svou pozici a vliv v systému naší demokracie, jestli jejich hlas má nějakou váhu a jejich vůle se bude brát vážně a nebo nebude.