„Ministerstvo pravdy“? To ne. To je hodně kulantní označení.

Jsou věci, které jsou natolik závažné, že by se měly nazývat pokud možno co nejpřesněji. Proto „ministerstvo propagandy a manipulace“ bude přesnější.

O co jde, pokud ne o účelovou propagandu a manipulaci s lidmi?

Že jsme dnes sledovaní na každém kroku, a že si ani „nepšouknem“, aby o tom nevěděl „velký bratr“, je už všeobecně známé. Kamerové systémy jsou téměř na každém kroku, s mobilem, tabletem a notebookem jsme tak „očipovaní“, že jsme k nalezení a sledování kdekoliv, standardní je odposlouchávání a monitorování veškeré elektronické komunikace (sms, e-mailů, internetu, …), … . Že tyto informace jsou shromažďované, ukládané, analyzované a vyhodnocované, to je také zřejmé. K tomu účelu slouží přece řada státních orgánů a složek (různé zpravodajské služby, ústavy, armáda, policie, …), které to mají přímo v popisu práce a k tomu účelu jsou zřizované a pracují. To všechno již existuje a funguje, aniž by se na to lidí někdo ptal a nebo jim to někdo jen sděloval. Protože to všechno jsou standardní prostředky a nástroje výkonu a uplatňování státní moci.

Kdo má informace, ten má moc a vládne. Platilo to vždy a všude. Proto každá státní moc se činila a využívala k tomu všechny (v té době dostupné) prostředky a nástroje. Pověstný Joseph Fouché, francouzský ministr policie a jeho zpravodajská služba za vlády Napoleona, Rakousko-Uherský zpravodajský a policejní systém je i pro laika dostatečně popsaný ve Švejkovi, systém „Třetí říše“ a „Socialistického tábora“ není potřeba popisovat, protože ještě žijí pamětníci. A jak to ve světě vypadá dnes? Pro nás laiky se stačí podívat např. na filmy „Tři dny kondora“ (1974) nebo v poslední době „Snowden“ (2016). A že z této hry nejsou vyloučené ani ty nejvyšší státní a politické kruhy a osoby mezi sebou navzájem, o tom vypovídá i odposlouchávání Merkelové a zbytku celého světa …. 

Dnes už nejde jen o to, vědět co lidé dělají, co si povídají a o čem přemýšlejí, ale je zřejmá potřeba je cíleně směřovat a programovat, co mají dělat, co si mají povídat a o čem mají přemýšlet. 

Tyto snahy také nejsou ničím novým a neobvyklým. Každý režim měl svou tajnou službu, aby věděl, kdo je kdo, a propagandu a represivními orgány, které lidi zavčasu směrovaly a přiváděly k rozumu, který byl v té době danou a jen tou jedinou správnou pravdou. Jenže dříve to bylo zjevně poměrně pracné (agenti se museli činit a kmitat). A hlavně, mělo to nepřehlédnutelné, neutajitelné doprovodné a ne zrovna populární efekty (vyslýchaní, mučení, kriminál, galeje, gilotina, kulka, šibenice). Ne že by dnes tyto praktiky zcela vymizely (Guantánamo, …). Jen jich není potřeba v takové míře, rozsahu a s takovým společenským humbukem. Dnes se vývoj společnosti dostal na takovou vědeckou, technickou a technologickou úroveň, že je možné tak činit, aniž bychom si toho sami všimli a sami si to vůbec uvědomovali. Máme výkonné informační techniky a technologie, takže stačí jen naslouchat, dívat se, monitorovat, sledovat, …. a na to potom jednat .... a nebo vypouštět mezi lidi cíleně a účelově zpracované informace, zprávy .... 

Takže co je vlastně záměrem nového „ministerstva propagandy a manipulace“ (v počtu uváděných asi 20-ti osob …???)  a proč to má takovou publicitu, když všechny špionážní, zpravodajské a manipulační praktiky tady už běžně fungují, aniž by se lidí někdo na něco ptal, a jsou to standardní nástroje a prostředky jako součást výkonu a uplatňování státní moci?

Je to projev hlouposti, či politického boje a nebo účelového odvádění pozornosti od podstatných věcí, což je také smyslem a účelem propagandy a manipulace? A i kdyby to byla jen hloupost, tak jaká je v tomto případě míra její nebezpečnosti?