Nyní mám namysli skutečný význam slovního spojení „liberální demokracie“. Nemohu se ubránit dojmu, že je poněkud jiný, než je nám ve veřejném prostoru vykládáno..
Naše sdělovací prostředky a sociální sítě mluví o naši demokracii jako „liberální demokracii“, která je prý v ohrožení, a proto musíme dnes za ni bojovat. Vzhledem k tomu, že mně tyto věci významově a logicky nějak do sebe nezapadají, tak se snažím najít způsob, jak jim porozumět (a domnívám se, že v tom nejsem a nebudu asi sám).
Doslovný překlad slova demokracie je vláda lidu. Slovo liberální v překladu znamená svobodný. Jak ale tato dvě slova spolu významově souvisí? Může existovat demokracie, tj. vláda lidu bez svobody? Základními atributy skutečné demokracie jsou svoboda, rovnost, solidarita (viz francouzská revoluce – svoboda, rovnost, bratrství). Takže, co potom představuje spojení slov „demokracie" a "liberální“, když svoboda je už samotnou podstatou demokracie?
Už jsme si zvykli, že slovo demokracie většinou stojí s nějakým přívlastkem. Kromě našeho liberální známe další, sociální, lidová, buržuazní, národní, …. Daný přívlastek vždy poukazuje na to, že se jedná o demokracii, ve které je „vláda lidu“ nějak omezená a nebo jen pro někoho. Co potom v tomto spojení znamená přívlastek „liberální“? Mohl by označovat "demokracii pro všechny", bez rozdílu a bez jakéhokoliv omezení. Jenže to už má v sobě samotný pojem demokracie bez přívlastků. Takže „liberální“ se může jevit jakoby „akcent na svobodu pro všechny", která je ale i tak už geneticky demokracii daná?
Připusťme, že podtržení něčeho, co vnímáme jako pozitivní a významné, nemůže být na škodu a navíc to ještě libozvučně zní. Jenže taková demokracie má potom svá významná nezanedbatelná rizika.
Je známo, že demokracie bez určité korekce, a tedy bez přívlastků, nikdy nemá dlouhého trvání a velice rychle vede k chaosu, anarchii a přes gilotinu nebo plynové komory k teroru a totalitě. Proto „čistá forma demokracie“ nikde ani neexistuje. Vždy se jedná o nějakou pseudodemokracii nebo demokracii určitou formou korigovanou, tedy s přívlastky. U nás tak máme „demokracii zastupitelskou" a také "demokracii ústavní, právní“.
„Demokracie zastupitelská“ řeší "praktickou nepoužitelnost a rizika přímé demokracie" v dennodenní správě věcí veřejných. Bohužel ale také u nás účelově potlačuje "jakékoliv použití přímé demokracie“ (ve Švýcarsku to jde, ale u nás naše elity asi soudí, že náš plebs ještě nedozrál, a proto mu takovou svobodu-liberálnost ještě nelze svěřit).
„Demokracie ústavní, právní“ by měla bránit jednotlivcům, skupinám nebo většině dopouštět se zvůle, tedy bezpráví, na komkoliv druhém a ostatních, jednotlivci, menšině, či většině. Proto u nás máme „právní řád“. Ten by měl vznikat a být stále kultivovaný na demokratickém principu, tj. z rozhodnutí ve volbách zvolených „zastupitelských zákonodárných orgánů“ (parlament). A měl by být uplatňovaný pod kuratelou ve volbách zvolených „exekutivních zastupitelských orgánů“ (prezidenta a vlády …).
Jestliže máme pocit, že ve skutečnosti je tomu poněkud jinak, tak námi zvolení zástupci dělají někde nějakou chybu. A nebo tu chybu děláme my samotní tím, jaké zastupitele si volíme a jak na jejich počínání dohlížíme. Což ale určitě není chyba samotného principu naší „zastupitelské a ústavní, právní demokracie“ a důvod k tomu, aby ji někdo obcházel, účelově vykládal a nebo přímo porušoval.
Vraťme se ale ke spojení slov „liberální demokracie“. Z výše uvedeného je zřejmé, že naše pojetí demokracie není o bezbřehé svobodě, není o demokracií bez přívlastků, a tedy ani není demokracií zcela liberální. Ale i tak, jako funkční systém, má smysl a účel, který řádně uplatňovaný by měl být ku prospěchu lidem, jenž se k demokratickým principům hlásí.
A abychom nežili v „přeludu nepřesných slovních pojmů“, a co nejpřesněji pojmenovávali přívlastek naší demokracie, tak bychom měli zůstal u známých slov jako je „zastupitelská a ústavní, právní“. Nezní to sice tak libozvučně a vznešeně, možná trochu suchopárně, jako už samotné právo je, ale zato přesněji pojmenovává podstatu věci a hlavně není to zavádějící.
A tak jestli je nebo není u nás „liberální demokracie“ ohrožená? Domnívám se že není, protože takovou formu demokracie v pravém slova smyslu u nás ani nemáme (také samotný slovník obsahově popisuje to stejné, o čem je tady řeč, jen samotnou rozporuplnost spojení těchto slov neřeší).
Skutečným ohrožením naší demokracie může být, pokud bychom chtěli "neomezenou formu demokracie" upřednostnit před tou naší "zastupitelskou a ústavní, právní". Jako účelová destrukční politika by to asi pro někoho smysl mělo a mohlo by to být tak i pochopitelné. V této souvislosti by mohly být tak i pochopitelné televizní zprávy uplynulého víkendu, že u nás v poslední krátké době o více než 100% vzrostl počet oficiálních držitelů střelných zbraní!!!???
